Novinky

Škola Digitální Sebeobrany – 4. díl

Škola digitální sebeobrany – 4. díl

Podzim 2026: pět podvodů, které právě teď kolují nejvíc.

V předchozích dílech jsme probrali základní pravidla, nové triky s umělou inteligencí a bezpečnost domácí sítě. Tentokrát se díváme jen na to, co se děje právě teď – na podvody, před kterými v posledních týdnech varují banky, policie, Česká národní banka i zdravotní pojišťovny.

Čísla jsou vážná. Podle České bankovní asociace přišli klienti českých bank za prvních sedm měsíců roku 2026 zhruba o 1,9 miliardy korun. To je o 79 % víc než loni. Podvodníci se pokusili ukrást přes 10 miliard, většinu z toho banky zachránily – ale zdaleka ne všechno.

Podvody se mění rychleji než kdy dřív. Kdo zná aktuální triky, pozná je včas. Proto stojí za to přečíst si těch pět minut textu.

1. „Přiložte kartu k telefonu“ – kartu máte v ruce, a peníze přesto mizí.

Nejnebezpečnější novinka posledních měsíců. Ozve se vám „bankéř“ nebo „pracovník České národní banky“, že je váš účet ohrožený. Pošle odkaz (SMS, WhatsApp, e-mail) na „bezpečnostní aplikaci“ nebo „aktualizaci bankovnictví“. Aplikace vás pak vyzve, abyste přiložili platební kartu k zadní straně mobilu a zadali PIN „pro ověření“.

Ve skutečnosti aplikace přes bezkontaktní čip (NFC) přečte kartu a během vteřin pošle její údaje podvodníkovi. Ten pak platí nebo vybírá hotovost z bankomatu – jako by kartu držel v ruce. Vy ji přitom máte celou dobu u sebe, takže si ničeho nevšimnete, dokud nezmizí peníze.

Signály útoku: odkaz ke stažení aplikace mimo Google Play nebo App Store, výzva přiložit kartu k telefonu, žádost o PIN v aplikaci, odvolávání se na ČNB.

Jak se bránit: aplikace instalujte jen z oficiálního obchodu a nikdy na pokyn volajícího. Kartu nepřikládejte k telefonu kvůli žádnému „ověření“. Pokud bezkontaktní placení mobilem nepoužíváte, NFC v telefonu vypněte.

Žádná banka ani Česká národní banka po vás nikdy nebude chtít přiložit kartu k mobilu, zadat PIN do aplikace nebo nainstalovat program. Kdo to chce, je podvodník.

2. SMS, které vypadají úředně: dluh u pojišťovny, Bank iD, pokuta nebo clo.

Podvodné SMS jsou dnes krátké, věcné a bez chyb. V posledních týdnech kolují hlavně tyto:

  • „Máte dluh na pojistném“ – falešná VZP chce zaplatit ještě dnes přes odkaz,
  • „Aktualizujte Bank iD, jinak bude zablokována“ – stránka vypadá jako vaše banka a sbírá přihlašovací údaje,
  • „Vaše bankovní aplikace je zastaralá“ – místo aktualizace stáhnete škodlivý program,
  • „Neuhrazená pokuta za dopravní přestupek“ – s odkazem na rychlou platbu kartou,
  • „Zásilka čeká v celním řízení, doplaťte clo“ – od 1. července 2026 se platí clo i na levné balíčky ze zemí mimo EU a podvodníci toho využívají. Česká pošta upozorňuje, že odkazy k platbě v SMS neposílá.

Pozor i na potvrzovací SMS při zadání telefonního čísla na neznámém webu. Jedním „ANO“ si můžete nevědomky objednat placenou službu nebo předplatné strhávané z telefonního účtu.

Jak se bránit: na odkaz v SMS neklikejte. Pojišťovnu, banku, dopravce i úřad si otevřete sami – v jejich aplikaci nebo ručně napsanou adresou. Pokud skutečně něco dlužíte, najdete to tam. Údaje z karty do stránky otevřené z SMS nikdy nevyplňujte.

3. Telefonát, který trvá hodiny: „bankéř“, pak „policista“, pak „kriminalista“.

Telefonní podvody jsou co do škody nejdražší. Průměrná škoda u nich podle policejních údajů přesahuje 700 tisíc korun a hovory trvají klidně i celé hodiny. Podvodníci se střídají – nejdřív volá „banka“, pak vás „přepojí“ na policii, ta vám zakáže s kýmkoli mluvit, protože „vyšetřuje i vaši banku“. Scénáře mají propracované, často s pomocí umělé inteligence, a číslo na displeji může vypadat jako skutečné číslo banky nebo policie.

Nově se zaměřují i na lidi, kteří kromě svého účtu spravují ještě další – třeba účet společenství vlastníků bytů (SVJ), spolku nebo školy.

Signály útoku: strašení, že vám někdo bere úvěr nebo vybírá účet, výzva převést peníze na „bezpečný účet“, vybrat hotovost a předat ji „kurýrovi“, zákaz o hovoru komukoli říct.

Jak se bránit: policie doporučuje pravidlo 3Z – zastav, zavěs, zkontroluj. Hovor ukončete a sami zavolejte na číslo banky z platební karty nebo z jejího webu.

Policie nikdy nechce, abyste převáděli nebo předávali peníze. A banka nikdy nechce, abyste je přesouvali na „bezpečný účet“. Takový účet neexistuje.

4. Ukradený WhatsApp: „Ahoj, nepůjčíš mi do zítra?“

Přijde vám zpráva od známého: „Hlasuj prosím pro neteř v soutěži“ nebo „podpoř talentovanou holku“. Odkaz vás požádá o telefonní číslo a kód, který vám přijde v SMS. Tím ale podvodníkovi předáte svůj účet na WhatsAppu. Ten pak píše vašim kontaktům vaším jménem – nejčastěji prosbu o rychlou půjčku v řádu desítek tisíc.

Jak se bránit: ověřovací kód z SMS nikomu nesdělujte a nikam nezadávejte, pokud jste se sami právě nepřihlašovali. Zapněte si ve WhatsAppu dvoufázové ověření: Nastavení → Účet → Dvoufázové ověření a zvolte si PIN. Když vás „známý“ žádá o peníze, zavolejte mu – obyčejným telefonátem, ne přes chat.

5. Před Black Friday a Vánoci: falešné e-shopy a „mystery boxy“.

S podzimem přichází sezóna nákupů a s ní falešné e-shopy. Typicky je najdete přes reklamu na sociálních sítích: značkové zboží za zlomek ceny, „likvidace skladu“ nebo „tajemný balíček“ za pár eur. Zboží nikdy nedorazí – cílem jsou údaje z vaší karty. Banky takových obchodů blokují desítky až stovky měsíčně.

Signály útoku: nereálně nízká cena, odpočet „nabídka končí za 10 minut“, chybějící IČO a adresa, obchod existuje teprve pár týdnů, platba jen kartou nebo převodem do zahraničí.

Jak se bránit: neznámý obchod si ověřte – IČO dohledáte v rejstříku ARES, recenze na srovnávačích. Nakupujte raději u obchodů, které znáte, a pokud nějaký vybízí k „ověření karty“ zadáním kódu z SMS bez nákupu, okamžitě odejděte.

Většina dnešních podvodů nestojí na technice, ale na spěchu. Kdo si dá pět minut na rozmyšlenou a ověří si to sám, ten je v naprosté většině případů v bezpečí.

Na závěr: naletěli jste? Rozhodují minuty.

Ať jde o kterýkoli z pěti podvodů výše, postup je vždy stejný. Čím dřív začnete, tím větší šance, že peníze zachráníte.

  • ukončete hovor nebo zavřete podvodnou stránku,
  • okamžitě volejte své bance na oficiální číslo a nechte zablokovat kartu a podezřelé platby,
  • pokud jste instalovali aplikaci nebo povolili vzdálený přístup, odpojte telefon či počítač od internetu,
  • z jiného zařízení si změňte hesla k bankovnictví a e-mailu,
  • uložte si důkazy – čísla, zprávy, odkazy, snímky obrazovky,
  • podejte oznámení na Policii ČR (tel. 158). Nestyďte se – podvody jsou dnes profesionální a nachytají i opatrné lidi.

Podrobněji o tom, jak postupovat, jsme psali ve 2. dílu Školy digitální sebeobrany. A pokud máte pocit, že se něco děje přímo s vaší domácí sítí nebo routerem, přečtěte si 3. díl.

Potřebujete poradit? Ozvěte se nám.

Jste zákazníkem JaroNetu a máte podezření, že je některé vaše zařízení napadené, nebo si nejste jistí nastavením domácí sítě? Napište nám přes poptávkový formulář a domluvíme se na dalším postupu.

Zdroje: Česká bankovní asociace, Policie ČR, Česká národní banka, VZP, Česká pošta, Komerční banka, ESET (stav k 11. 10. 2026).

Všechny novinky

Copyright © 2024 JaroNet. Všechna práva vyhrazena.