Kamerové systémy

Kamerový systém (CCTV – Closed Circuit Television, uzavřený televizní okruh) je užití kamer ke sledování prostor, k zobrazování záběrů z kamer na monitorech a archivaci natočených záběrů. Takovým kamerám se říká také průmyslové kamery nebo také průmyslová televize.

Skládá se z kamer, hardwarového vybavení (hard disku, monitoru) a software. Může být doplněn i o mikrofony[1] a reproduktory, a téměř vždy o záznamové médium pro ukládání zaznamenaných dat.

Od devadesátých let čelí veřejné prostory velkému nárůstu počtu kamer. S kamerami se setkáme na ulicích v centrech měst, obchodech, dopravních uzlech, silnicích, vstupech do objektů, restauracích atd.

Kamerové systémy jsou často zřizovány pod záminkou potírání kriminality, dozorovým orgánem je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů.

Provozovatelé kamerových systémů nezveřejňují natočené záznamy ani identitu jejich obsluhy.

Doba držení záznamu může být omezena zákonem. Prakticky je však lhůta držení nahrávky obtížně kontrolovatelná, protože do archivu nahrávek CCTV není možný, nebo obtížně prosaditelný veřejný přístup.

Kamerový systém v průmyslu je neocenitelný pomocník, který pomáhá odhalovat vady vyráběného zboží a tím výraznou měrou se podílí na snižování reklamací. Kamerové inspekce v průmyslu jsou dnes samostatnou oblastí, která s oblastí průmyslové kamery (sledování prostoru kamerami) příliš nesouvisí. Zpracování informací z kamer je plně automatické a používá se k tomuto pokročilých algoritmů.

Vlastní realizace kamerové inspekce pro průmysl není úplně triviální, ale lze dnes využít poměrně širokého zastoupení prodejců kamerových komponen, kteří vám jsou schopni poradit s výběrem správné kamery, objektivu, filtru případně karet pro zpracování dat z kamery (framegraberu).